Dorotka 2025 - den 3
Dorotka 2025 (aneb po 20ti letech zpět na místo činu)
Jelikož se pamět vytrácí tak aspoň nějaké střepy z té kalby.
Den třetí 04.07.2025
kemp Jablonné v Podještědí - kemp Malá Skála
Den třetí – vyvrcholení na vrcholu (aneb "chcípni si stylově")
Ráno jsme se probrali jak po přespání na odpočívadle D1, rachot z cesty, mozek jak ve vývaru a prdel slepená jak obálka exekutora. Ale co, snídaně nás postavila na nohy – a že jako fakt! Vaječina z 5–6 vajec, šest párků, palačinky navrch, prostě snídaně pro hornického boha.
Jenomže to mělo háček – žrádlem přežraní jak prasata, a před náma největší krpál Dorotky – výšlap na Ještěd. Kdo to vymyslel, měl by dostat přes pysky. Ale jak zpívá Helenka – „vzhůru k výškám“, tak jsme ty pojebaný kola osedlali a vyrazili.
🏰 Zastávka č. 1: Zámek Lemberk
Hned po startu výjezd jak kráva – někteří u toho vyplivli snídani, jiní duši. Po výstupu na věž pronesl Budul historickou větu:
„Svůj širák odhazuji v dál“
…a pak hodil kšiltovku přímo do piče, která se ale nezachovala hrdinsky, nýbrž se zachytila na římse. Takže místo efektu "král vyhazuje čapku", to bylo spíš jak když děcko hodí ponožku na lustr.
Po kulturní vložce a několika návštěvách místních hajzlíků jsme se pomalu vydali k vrcholu třetího dne "Ještědu". Tu heslo
„Hory jsou nejhezčí z dálky“
platilo dvojnásob.
🏔️ Zastávka č. 2: JEŠTĚD – král všech kopců
Cíl dne byl jasný – Ještěd. Jenže s každým metrem nahoru jsme se rozpadali jak stará skládačka – peloton se rozprcal na hadry, zezhora jsme museli vypadat jak mravenci po LSD.
Ale – všichni jsme se tam nakonec vyškrábali, dali vrcholový rum (protože bez toho by to nešlo), a pak přišel moment, kdy si člověk řekne "jo, tohle se kurva nepíše jen tak do deníčku":
👉 BLACKOUT jak cyp.
Půlka západních a severních Čech bez proudu – opravdický výpadek, ne výmluva jak u prodavačky v Albertu.
Ale pivo teklo, suvenýry prodávali, takže žádný drama. Expedice přežila.
🚴♂️ Sjezd dolů a brzdová tragédie
Dolů jsme frčeli jak střelení – Martin na e-biku přišel o brzdy, což není ideální, když jedeš na kole, co váží jak malá Honda Goldwing. Ale přežil, takže dobrý. Pak následovala etapa přes polňačky, sice "z kopca", ale reálně do hajzlu – protože to šlo mírně furt nahoru.
🍺 Hlad, blackout a hotel SUD (aneb „kdo to doprdele vymyslel?!“)
Původní plán na jídlo v hajzlu – a hlavně kvůli blackoutu - OUT, tak někdo vypustil větu:
"Na Javorníku je hotel SUD!"
A to je přesně ta věta, která by měla být zakázaná zákonem, protože každý Javorník v ČR je kopec jak sviňa. Dojeli jsme tam rozjebaní, roztahaní, nervní, a padaly perly jako:
"Kdo to doprdele vymyslel?!"
Ale nakonec – SUD nás přijal, pivo dobré, jídlo dobré, ceny jako měsíční plat z Tesca, ale co už. Hlavně že žijem.
🚴♀️ Cíl dne – Malá Skála
Závěr? Jo, jasně, "teď už to bude jenom z kopce" – KOKOTINA ROKU. Vlnky jak na ECG umírajícího ježka, ale nakonec jsme to dali. Kolem šesté večer se začaly trousit skupinky do kempu Malá Skála, kde to všechno kdysi začalo – před 20 lety.
Na fotce vidno první zakládající členy:
Lorenc, ČEZ, Robert a Barré.
Ano, ještě všichni žijí. Ale po dnešku o pár let míň.
🍖 A večer? No mazec…
Michal alias Lorenc vytáhl z rukávu tajemství větší než Babišův účet v Belize – v místní hospodě objednal 12x žebra a 4x koleno.
Překvápko století pro ty, co si chtěli dát zeleninovej salát.
No ale žrádlo sežrat muselo, takže všichni jak bezdomovci po šichtě – předklon, žvýkat, pít, žvýkat, pít, přidat, pít, funět, snad nebudem blejt.
💤 A pak?
No, někdo šel spát, někdo chlastal až do rána, někdo si nic nepamatuje, a jak se říká – co si nepamatuješ, to se nestalo.
🏁 Shrnutí 3. dne?
- Kšiltovky lítaly z věží
- Blackout jako z apokalypsy
- Jídlo lepší než doma
- Kopec za kopcem
- A nakonec místo salátu přišlo žebro do držky
Dorotka jede dál, játra pláčou, ale duše se směje.
👉 Další den? Už teď se bojím. Ale my to dáme.
Však nás to jednou zabije – ale pěkně! 💀🍻🚴♂️🔥