Dorotka 2025 - den 5
Dorotka 2025 (aneb po 20ti letech zpět na místo činu)
Jelikož se pamět vytrácí tak aspoň nějaké střepy z té kalby.
Den pátý 06.07.2025
kemp Sobotka - Kolín - Bohumín
Den pátý – Finále jak cyp aneb Jedeme domů ve dvou vlacích
Ráno jsem vylezl ze stanu jak pán – vyspalej, čistej, nenalitý. Což o to, včera jsem měl rozum a šel jsem spát dřív, takže dneska jsem měl plán:
"Když jsi nepil – pojedeš prvním vlakem!"
No haha, to si ještě piš… že život má svý vlastní plány.
☀️ Ráno v Sobotce
V kempu se už od rána cosi šuškalo, děvčata za výčepem si myslela, že budem ještě snídat – a taky že přijela dodávka plná pečiva až po střechu. Jenže my jsme je všichni ghostnuli jak Tinder holky po druhým panáku. Takže snídaně? Neexistuje. My jsme byli v prdeli dřív, než stačily rozbalit croissanty.
🧭 Start a klasický chaos
Hned po výjezdu jsme se poztráceli jak korálky od Natálky, protože nikdo netušil, že v takový řiti jako je Sobotka může být v neděli otevřeno víc než nula obchodů. No, mají tam rovnou dva – oba vietnamský. Vietnamec zřejmě dojíždí z Hanoje na kole, jinak si to nedokážu vysvětlit.
- Skupina A zakotvila ve večerce
- Skupina B se vyvalila na náves jak zájezd důchodců
🚴♂️ Útěk do Kolína – Drama jak z Netflixu
Po výživné snídani skupina A nasadila tempo jak kulový blesk a mazala směr Kolín.
Jenže problém: Bylo nás 9.
A co to kurva znamená?
Vlaky byly objednané pro 8+8, takže jeden kousek přebýval.
Začala hledací hra, kdo z těch devíti pojede až tím druhým vlakem. Já sice vypadám jako frajer, co ví, co dělá, ale v hlavě jsem měl paniku na Mat-fyzu při výpadku Wi-Fi.
Naštěstí přišel hrdina jménem Lukáš, co obětoval svůj flek:
"Já se ještě jedu vykoupat, mě času dost..."
Respekt, kámo, fakt.
🍺 Kolín – jídlo, pivo a drobný vlakový puč
Do Kolína jsme dojeli před dvanáctou – jak jinak než ve stylu "Tour de Žízeň".
Fotky na náměstí, oběd v místní restauraci – vařili dobře, pivo přistávalo na stole jak drony v Rusku. Bylo ale potřeba se držet zkrátka, protože…
Přišla skupina B.
A začala jízda:
"My chceme jet prvním vlakem!"
"My jsme přece hlasovali včera večer, kdo pojede kterým!"
"Do prdele, já jel celej den v úniku, a teď mě předjedou?"
Drama jak z reality show. Nakonec přišlo řešení:
ČEZ navrhl hod mincí.
Já vs. Anděl.
Anděl najednou vypadal jak démon, když pochopil, že ztrácí flek ve vlaku.
Hádej co?
„Mám štěstí v lásce, ne ve hře“ – takže hádej kdo zůstává...
ANO, já.
☕ Druhý vlak = chill jak cyp
No co, druhý vlak jede až v 15:00, tak co budem dělat?
Kafe, pivko, zákuseček, smích, pojídání zbytku mozku.
Zaplatili jsme – cash only, protože platební terminál se zavařil jak mladej v sauně s babama.
Ještě výlet na katedrálu – podle trasy jsme ji 3x obkroužili jako exekutor kolem výplaty, než jsme našli vchod.
🚂 Nakládka kol a "poslední jízda"
Kola šla do vlaku jak po másle (což je u nás skoro zázrak), a vyrazili jsme na "poslední cestu" – a jo, zní to morbidně, ale sedí to. Všichni unavení, ale spokojení.
Cestou:
- Martinovi 8x spadl e-bajk
- Karbonový rám jednoho poláka málem letěl z okna
- Smích, spánek, všichni už se těší na postel
🍻 Závěr na Kuželně
A jak jinak to zakončit než větou:
"Hele, dáme ještě jedno závěrečné na Kuželně, ale FAKT jen jedno."
No jistěěě...
Ještě že na Kuželně nezavírají v 20:00, protože pár posledních hrdinů tam zapadlo jak do hororového hospodského finále.
Ale co čert nechtěl – telefony nám napíchly, nebo se někdo (Ríšku?) dobrovolně udal, protože najednou se zjevily naše manažerky volného času, a bylo po ptákách.
🎬 THE END
Všichni živí.
Všichni o pár kilo lehčí(Anděl + 2kg).
Játra o pár let starší.
Srdce plné zážitků.
A prdele – ty už to stejně necejtí.
👊 Díky pánové. Zase za rok.
Dorotka 2025 je oficiálně u konce.
Teď všichni detox... a pak znova! 🍻🚴♂️🔥💀
A nezapomeň: kdo se nepřihlásí na další ročník, ten si do rána najde kolo v posteli a rum v cévce.